Vlčí rokle

Horniny ve Vlčí rokli jsou pevné hlubinné vyvřeliny karbonského stáří, vznikly tedy asi před 330 miliony let. Magma tehdy tuhlo v hloubce několika kilometrů. Tuhnutím se zmenšoval jeho objem a také došlo k rozpukání. Podle puklin se dnes hornina ("žula", přesněji řečeno křemenný diorit) balvanitě rozpadá. Zvětráváním pak dochází k zaoblení hran balvanů. Vlčí rokle vznikla výmolnou činností malého potůčku. Zároveň se zařezáváním řeky Sázavy do podloží během čtvrtohor se zařezávaly i její přítoky. Ve svazích jsou skalky a balvany, které se pomalu posunují na dno rokle. Dole vytvářejí kamenná moře.

Svahy rokle jsou porostlé starou svahovou bučinou. Některé buky zde jsou staré přes 200 let. Zajímavé je, že téměř chybí křoviny. Roste zde jen málo druhů rostlin – půda vzniklá zvětráním křemenného dioritu je písčitá a chudá na živiny.

Vznik rokle a kamenná moře byly dříve vysvětlovány různě, dokonce i činností ledovce. Tento omyl přetrvává někdy dodnes, např. na internetové Wikipedii.

Žulové balvany a skalky ve Vlčí rokli .

Horní okraj rokle - skála se balvanitě rozpadá .

Tento kámen se při pádu převrátil, jak dokazuje skalní mísa .

Kameny se postupně hromadí na dně rokle .

Voda odnese hlínu a písek, kameny zůstanou .

Zaoblené tvary jsou pro zdejší horniny charakteristické .

Některé útvary mohou připomínat ledovcovou morénu - .

- jejich vznik však nemá s ledovcem nic společného .

Většinu balvanů pokrývá mech .

Mezi kameny zde údajně žijí mloci .

Volně napadané kameny .

Kameny se jen velmi pomalu posunují roklí dolů .

Nejvhodnější doba na výlet do Vlčí rokle je konec zimy nebo začátek jara .

Vlastně to vše vytvořil malý potůček .

Les nad Vlčí roklí .