Zbořený Kostelec

         Vysoký nárazový břeh Sázavy proti obci Zbořený Kostelec byl v r. 1990 vyhlášen přírodní rezervací Čížov. Skalní podloží je tvořené horninami metamorfovaného ostrova na středočeském plutonu, které zde tvoří osypy a sutě.

Metamorfovaný ostrov je geologický termín. Ostrov, jak si ho lidé představují, tady nikdy nebyl. Horniny, které zde můžeme vidět, jsou zbytky pláště středočeského plutonu. Hlubinné vyvřeliny způsobily metamorfózu svého okolí. Z původních hornin, hlavně břidlic a křemenců vznikly fylitické břidlice a kvarcity. V mapě metamorfované horniny skutečně vypadají jako ostrov. Stáří hornin zdejšího Zbořeno-kosteleckého metamorfovaného ostrova se určuje jen velmi obtížně. Pomáhá srovnání s nepřeměněnými horninami v širším okolí. Zkameněliny organizmů se zde nezachovaly, ale při podrobném výzkumu byly nalezeny alespoň stopy po jejich činnosti (doupata, stopy po lezení). Původní horniny se usadily přibližně před 450 miliony let, ve starších prvohorách (ordovik). Pod nimi jsou horniny starší, nejspíše z konce starohor a začátku prvohor. Přesně určit jejich stáří se zatím nepodařilo. Na druhou stranu se podařilo změřit stáří zdejších hlubinných vyvřelin (granodioritů) na cca 340 milionů let.

Terén je členitý - od suchých skal po vlhké údolí Kamenického (Čakovického) potoka. Tomu odpovídají i rostlinná společenstva. Najdeme zde step, doubravu, květnatou lučinu i mokřadní olšinu. Několik smrků u Kamenického potoka představuje pravděpodobně zbytek původní místní posázavské populace smrku.

Na ostrohu nad ústím Kamenického (Čakovického) potoka do Sázavy byl vystavěn hrad. Nevíme, kdy a kým byl hrad založen - možná byl zakladatelem Václav II. Hrad byl královským majetkem, byl ale vícekrát po sobě dán do zástavy. Později se zde vystřídala řada majitelů. V roce 1443 koupil hrad Kuneš Rozkoš z Dubé, snad vnuk Jana Žižky z Trocnova. Jako odpůrce Jiřího z Poděbrad se snažil škodit (a také si přitom přijít na své). Podnikal loupeživé výpravy do širokého okolí. Nezůstalo to bez následků - v roce 1499 byl Kostelec obléhán, ale bez úspěchu. O rok později se obléhání opakovalo a Kostelec byl dobyt. Tak alespoň praví oficiální historie. V Pyšelské kronice je však psáno, že ... Pan Jiří, pojav pana Koldu z Náchoda a lid zbrojný, táhli k hradu Kostelci, majíce zprávu, že pan Kuneš Rozkoš na něm má mnoho sudů piva i vína složeného, protož v lese naproti hradu jsou do dnes kamenné terasy, kde měli založená děla.

Hrad dobyli, lid na něm zmordovali a kde co bylo vybrali a vyrabovali, vypálili a rozbořili... Kronikář byl pravděpodobně katolický farář a zápis napsal až někdy po roce 1800. Jak to tedy bylo doopravdy, se asi nikdy přesně nedovíme, ale Kuneš Rozkoš z Dubé dostal za zabavený hrad a další škody náhradu 1550 kop českých grošů, a to v té době byl velmi slušný majetek.

Opuštěný a vyrabovaný hrad získal Zdeněk ze Šternberka. Ten se stal vůdcem protikrálovské odbojné Jednoty Zelenohorské. V roce 1467 královská vojska dobyla Kostelec a rozbořila jej. Hrad již nikdy nebyl obnoven. Hradní příkop byl původně překlenut téměř 30 m dlouhým mostem. Dnes musíme projít pod zbytky věže, vydrápat se svahem hradního příkopu a dostaneme se do podkovovitého dolního hradu, který chrání centrální část hradu. Dole nad soutokem je nápadná okrouhlá hláska. Pokud budeme mít čas, můžeme v okolí hradu vyhledat pozůstatky obléhacích postavení, které se dodnes zachovaly na více místech. Protože navíc známe

Přírodní rezervace Čížov chrání především teplomilnou lesní a stepní květenu. V údolí Sázavy žádná podobná není. Samotný ostroh vznikl erozivní činností Sázavy. Díky horninovému podloží a sklonu svahu k jihu je zde teplé a suché místo. Při výstavbě hradu byly svahy nad řekou odlesněny. Z obranných důvodů pak bylo udržováno odlesněné i okolí hradu. Díky zde našlo útočiště mnoho rostlinných druhů, které se jinde v okolí nevyskytují. Je zde ale jiný problém. Stále se opakuje snaha o rekonstrukci a údržbu části hradu. Tím by ale došlo k zániku nebo značnému poškození především nejcennější části přírodní rezervace, tedy svahu pod hradem.