Co z ní lidé vlastně znají? Hluboké lomy připomínají kaňony, na dně jsou někdy hluboká jezera. Bez někdejší těžby vápence by to byla sice hezká, ale celkem běžbá krajina českého krasu.
Vápenec je hornina, ve které převládá uhličitan vápenatý (CaCO3). Dalšími složkami mohou být třeba jíl, písek nebo dolomit. Metamorfóza způsobuje změnu v krystalický vápenec. Vápnitá příměs je častá i v jiných sedimentárních horninách. Vápenec nejčastěji vzniká v teplé a čisté mořské vodě. Zdrojem jsou vápnité schránky organizmů, případně jejich drť. část vápenců má původ v přímém chemickém vysrážení z vody, nebo prostým uložením vápencové drti ze starších sedimentů.
Vrstvy vápenců jsou největším úložištěm CO2 na Zemi. Na okraji desek se dostávají do hloubky a sopečná činnost pak vrací CO2 do atmosféry. Tento proces však není dokonalý, proto obsah CO2 v atmosféře postupně klesá. Současně také klesá teplota a výška hladiny v mořích. Spalování fosilních paliv kompenzuje tento úbytek jen částečně.
Vápenec lidé využívají po tisíciletí. Z počátku jako stavební kámen, pak jako surovinu pro výrobu malty a cementu, potřebný je při výrobě železa, rafinování cukru a v mnoha chemických provozech. Jeho spotřeba postupně stoupala. Nejdříve stačilo sbírat vhodné kameny, pak se rozběhla těžba v malých lomech. Když ani to nestačilo, nastoupily velkoprovozy. Místa vhodná pro těžbu byla ověřena pomocí průzkumných rýh. Sledovalo se nejen složení vápenců, ale také jejich uložení. Šikmé nebo kolmé vrstvy se daly těžit snadno, vodorovné nebo masivní vápence se těžily obtížněji, s využitím trhavin. Lomy se zakládaly zpravidla na svahu kopce. V rovinatém terénu to ovšem nejde, a tak se kámen odvážel štolami, které ústily v úrovni dna lomů, případně se do nich materiál sypal komíny. Po dosažení velké hlobky však bylo nutno kámen dopravovat i nahoru, k hlavní dopravní štole. Štoly se užívaly nejen k dopravě, ale i k průzkumu ložiska.
Vápence v širším okolí Mořiny jsou spodnodevonského stáří (vápence koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské a dvorecko prokopské). Silur vystupuje jen v jádrech antiklinál. Vápence jsou tektonicky porušeny řadou vrás a přesmyků.
Po kliknutí na fotku se zvětší a otevře v Rajčeti. Můžete si také nastavit automatické prohlížení všech fotek.
Po kliknutí na fotku se zvětší a otevře v Rajčeti. Můžete si také nastavit automatické prohlížení všech fotek.
často slouží staré lomy jako skládka. Neděste se, většinou jde o skrývku a odpad z těžby
Hlavní štola je dnes zabezpečená
Staré ocelové výztuže
Některá místa štol bylo nutné vyzdít
Původní výstuže
Původní elektrická instalace je již odstraněna, místy se používají provizorní kabely
Z krasové dutiny se vyplavuje hlína
Tudy jezdily důlní vláčky
U Malé Ameriky je řada oken - vysoko v lomové stěně
Ještě dříve, než stoupla voda a štoly byly uzavřeny, chodilo se tudy z Malé Ameriky na Velkou Ameriku
Další patra štol jsou pod námi
Tudy se kdysi dalo lézt po dřevěných žebřících
Nebezpečná místa bylo nutné zazdít
Voda se sem dostává po puklinách vápence
I štoly mají své pověsti - známá je pověst o Hagenovi
Po dřevěných pražcích zbývají otisky v hlíně
Podzemí stále láká a stále má své obdivovatele
Původně byly vedeny kabely u stropu štoly
Několikrát ročně se štoly změní v turistickou atrakci
S průvodcem je to procházka po rovině, žádné nebezpečí nehrozí
V pevném vápenci není nutná žádná výztuž
Staré tabule rezaví a mizí
Různá výška štol umožňovala snadné nasypávání kamení na vozíky
Ve štolách jsou různé typy výztuže
Tak jako v jeskyních i zde vznikají sintry a místy i krápníky
Drobné záclony na stěně štoly
Staré výztuže jsou stále pevné a funkční
Narůžovělá nebo červená barva vápence je způsobena příměsí železa
Při oficiální návštěvě štol se vracíme stejnou cestou
Štoly jsou i v ostatních okolních lomech
V některých štolách potkáme nejen trampy, ale i sběratele zkamenělin
.
Tajemství Ameriky - jádro antiklinály. Zvrásněné vrstvy sopečného popela, který v moři zasypal vše živé. V podstatě jde o obdobu Pompejí.
Na Ameriku se nejlépe dostanete z Karlštejna po žluté turistické značce. Cesta trvá necelou hodinu. Štoly jsou přístupné jen několikrát ročně, je možné se informovat na www.ceskykras.nat/...