Šárecký potok vytéká z vodní nádrže Džbán. Místo toho, aby tekl rovnou k Vltavě, kroutí se a vytváří divokou soutěsku. Proráží nejtvrdší horniny, které se v Praze vyskytují.
Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně. Jako
Zavřeno, otvíráme na jaře. Celkem běžná informace na vratech nejen u skanzenů. Důvody jsou jednoduché – mít otevřeno přes zimu se nevyplácí. Tak tedy nasadit na foťák dlouhé sklo a jdeme na prohlídku zadarmo.
Vysoký nárazový břeh Sázavy proti obci Zbořený Kostelec byl v r. 1990 vyhlášen přírodní rezervací Čížov. Skalní podloží je tvořené horninami metamorfovaného ostrova na středočeském plutonu, které zde tvoří osypy a sutě.
Pod obcí Nové Hrady, v údolí říčky Stropnice, založil hrabě Jiří Buquoy pro svou manželku Terezii ve druhé polovině 18. stoletína místě bývalé bažantnice přírodně krajinářský park. Původně se nazýval "Vallancherie".
Jako zkamenělé pralesy se označují často jen zkamenělá dřeva, pokud je jich více pohromadě. Vzácnější jsou už nálezy stojících kmenů nebo pařezů, a unikátní jsou pak místa, kde jsou s kmeny současně i větve a listy. Příroda však dokáže vyrobit neuvěřitené padělky. Pak váháme - je
Jen asi 10 km jihovýchodně od Krakova, při silnici do Tarnowa, je snad největší turistická atrakce v Polsku – zpřístupněný starý solný důl.
Sůl nad zlato – pro lidi je nepostradatelná a vždy znamenala symbol pohostinnosti. Byla pravděpodobně prvním nerostem, který člověk začal těžit.
Sůl
Klokoty byla původně samostatná ves, dnes je to součást Tábora. Ve 13. století zde stál na skále nad Lužnicí hrádek Vítka z Klokot, jednoho ze zakladatelů rodu Vítkovců.
Křížových cest u nás máme stovky. Většinou vedou od obce na kopec, na čtrnácti zastaveních jsou vyobrazení z poslední cesty a ukřižování Krista. Poslední zastavení je obvykle kříž nebo kaple s Božím hrobem.
Na podstavec sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, schodiště Národního divadla, schodiště a obklady stěn knihovny hl. m. Prahy, ale i na některé budovy ve Vídni, Lvově a Budapešti byla použita požárská žula. Pojďme se dnes podívat, jak a co s touto žulou dokáže udělat
Staré židovské hřbitovy mají svou zvláštní atmosféru. Často jsou daleko od obcí, kde žila židovská menšina. Některé postupně zanikají, jiné jsou poškozené, další zůstávají jako připomínka minulosti, jen malá část je